A je to tady – 29.5. 2022 a závěrečný turnaje na Zábrodí.

Vše směřovalo sem, dáme to, zvládneme to, kdo vůbec bude hrát (2 týdny jsme se trápili s absencí hráčů)? Odehrajeme dobrý fotbal před domácím publikem? Spoustu otázek, teorií a rozborů, co kdyby….

První zápas nás čekal s Českou Skalicí – soupeře známe a víme jakou má herní taktiku. Veliké odhodlání soupeře, bouřlivá atmosféra. Člověk si pomalu připadal jak na prvoligovém zápase. 🙂

Soupeře jsme od začátku tlačili a rychle vedli 3:0. Ale soupeř se nedal. Šli si za svým a tlačili veškeré síly proti nám. Musím uznat, že fotbal to byl moc hezký na dívání a napínavý zápas až do konce. Dostali jsme se do situace, kdy najednou Skalice vedla o dva góly. Tady ocením naše hráče. Hecovali se mezi sebou a chtěli výsledek zvrátit. Nakonec remíza 8:8. Myslíte, že byl konec napínání? Ani náhodou. Na řadu přišly penalty. Každý tým vybral 5 hráčů – stav opět nerozhodně. Pak přišla náhlá smrt. Skalice to psychicky lépe ustála a na penalty 7:6 nakonec zaslouženě zvítězila. Brali jsme 1b ze zápasu.

Naši hráči tiše odkráčeli do kabiny. Kdo nás zná, tak ví, že jsme vždy vidět a slyšet a najednou ticho. Měli jsme hodinu pauzy dát se dohromady, rozebrat to…A tady nastal ten moment, kdy si uvědomíte, že je jedno, zda ti borci skončí na třetím, druhým, prvním  místě. Protože tihle hráči zdolali 2x za sezónu Náchod a další 2 zápasy s nimi byli vyrovnané. Protože tihle hráči do všeho dávají srdce a baví je hrát. Protože tihle hráči je jedna parta, jeden tým. Protože tihle hráči se ničeho nebojí. Protože i kdyby skončili na jakémkoliv místě, tak to jsou MISTŘI.

A tady si dovolím odpovědět na otázku, zda jde o všechno. Ano jde. Jde o to nezklamat sám sebe a tým.

Takže jaká byla medicína na rozpadlou psychiku? Vždy je to o hlavě. Pojďme na další zápas s tím, že si to jdeme užít. Kašleme na výsledek.

Povedlo se.

Druhý zápas s Teplicemi ( kteří nás nedávno  porazili 5:11) jsme si náramně užili a vyhráli 10:2.

Byla to neuvěřitelná neděle. A díky patří VŠEM. I maličkost může zápasy ovlivnit. Jsem ráda, že jsme se sešli celý tým. A že jsem mohla osobně předat medaile všem těm borcům.

SPOLEČNĚ JSME VYHRÁLI. DÉKUJEME.

Nikdy bych nevěřila, že v pondělí ráno uslyším od našich fanoušků starší přípravky, proč je příspěvek krátký ( jen video – oslava vítězství) nebo, že není žádný příběh. 🙂

A jsem za to moc vděčná, že máme takovou fanouškovskou základnu. Podpora je vidět, slyšet a o to lépe se nám maká 🙂 Takže za podporu veliké díky.

A jsem moc vděčná za souklubí, které máme, jelikož bez vzájemné pomoci bychom nemohli odehrát, co jsme odehráli.

A teď k jádru věci – fotbal – sobota – Hamra – 1.zápas s Náchodem: cíl byl jasný – porazit je. Slíbili jsme si to po podzimní porážce a sliby se přeci plní ne? Naši hráči do toho šli od začátku naplno a výsledek se brzo dostavil. Náchod působil dost unaveně a odevzdaně. Ani jejich trenér nebyl slyšet. Pochvala našim hráčům, kdy celý zápas jeli naplno a odměnou jim byla sladká výhra.

Druhý zápas nás čekal Broumov a dohrávka. Opět jsme jeli naplno od začátku. Ale soupeř byl hodně rychlý, hrál hodně kombinační fotbal a my se ujali spíše obrannému fotbalu. Prohrávali jsme 0:2. Nastal ale moment, kdy soupeř chvíli upustil od své hry a my dokázali využít chyby soupeře a rychle vyrovnali na 2:2. Nakonec jsme na penalty prohráli. Bereme však silnému soupeři bod a i to se cení.

Třetí zápas opět s Broumovem. Broumov jel pořád svůj rychlý a kombinační fotbal a my už vzdávali souboje a balón jsme nedokázali udržet na nohách. Navíc šance do kterých jsme se dostali končili nezdarem. prohra pro nás.

Nicméně jsem po zápasech hráče musela pochválit. Vše, co jsme si řekli na čtvrtečním tréninku a trénovali jsme – splnili do puntíku.

Žádné kdyby není, takže už jen neděle 29.5. na domácím hřišti – ZÁBRODÍ.

Přijďte, protože to bude stát za to, ať to dopadne jak chce, pro mě jsou to už teď MISTŘI.

Pořád je co slavit a důležité je, když máte s kým. Tentokráte celá naše fotbalová rodina zajela do Machova.

Čekala nás jedna dohrávka s domácím týmem, jedna klasická hra a utkání s Rasoškami.

Každá ztráta bodů bolí a my věděli, že pokud chceme vydržet na druhém místě, musí nám pomoci nejen soupeři, ale hlavně musí fungovat náš tým.

První zápas s Machovem jsme propásli začátek. A pak se nám do konce prvního poločasu nechtělo hrát. Vzdali jsme to. U nás neobvyklý jev. O přestávce tedy rozbor, nová taktika, povzbuzení. Ale prohru se nám odvrátit nepodařilo 3:5.

Druhý zápas byl již vyrovnanější. Hráči chtěli hrát, chytili jak se říká slinu. Těsná výhra, ale i ta se počítá.

Poslední zápas byl s Rasoškama. Opět vyrovnaný zápas. Hodně faulů, silový fotbal, který fotbal moc nepřipomínal. Naštěstí pro nás výhra.

A závěr? Dostali jsme se na 1. místo v tabulce. Čeká nás posledních 5 zápasů s těmi nejtěžšími soupeři. Takže teď už jen CHTÍT, MAKAT a MÍT ŠTĚSTÍ a nějaké místo na nás určitě zbude 🙂

FOTBALU ZDAR a v sobotu na Hamrech TFUJ TFUJ TFUJ.

Konec hlášení 🙂